Je jasné, že trochu jinak bude vypadat cesta k babičce do nejbližší vsi vzdálené tři kilometry a jinak cesta na druhou polovinu zeměkoule. Také délka pobytu mimo dům hraje velkou roli. Pokud člověk jede k babičce na oběd a po něm se vrací zpět, je to něco jiného, než když jede na tři týdny k Himalájím. To je snad každému jasné. Ale na všech cestách, a jedno kam a na jako dlouho na nás číhají různá nebezpečí. Od hřebíku na silnici k zemětřesení v Andách. A po každém úraze následuje léčba, a to rozhodně nebývá zadarmo. Obzvláště v zahraničí jsou tyto částky pěkně vysoké a pokud není člověk pojištěn, může se dostat do pěkného průšvihu.
Můžeme se názorně podívat na případ rodiny lyžující v Alpách, které jsou kousek od nás. Matka měla ošklivý pád, ve kterém hrály roli zlomené končetiny a další potíže. Bylo nutno povolat vrtulník a přepravit matku do nemocnice. Základní pojištění, které má automaticky každý samozřejmě nestačilo, protože nekryje cestu vrtulníkem. Naúčtovaná částka byla pak hodně přes milion korun, takže rodině hrozila dokonce exekuce. Není vůbec důležité, jak to dopadlo. Důležité je to, že neměla cestovní pojištění. A to je pro cestování hodně důležité.
Já, když jel do Alp, sjednal jsem si ho, a to jsem moc dobře věděl, že nebudu podnikat vůbec nic riskantního. Věděl jsem, že nebudu ani lyžovat, ani lézt na skály, ale přesto jsem si pojištění vyřídil. Nikdy totiž nevíte, co vás může potkat. Já vůbec cestuji hodně a přiznávám, že ne vždy se pojistit nechám. Ale pokud jedu za hranice, toto nikdy neopomenu, protože vím, že by se mi to mohlo škaredě vymstít. Těch pár korun za pojistku dám dohromady snadno, ale jakýkoli poplatek v zahraničí by mne zruinoval natolik, že by pak již nebylo třeba žádné léčby, neboť bych pošel hlady. Proto i vy si pečlivě promyslete, zda nad pojistkou jen mávnete rukou, nebo si ji vyřídíte.